Zprávy z Hostýnských vrchů a okolí obrázky

Lanovka na Sv. Hostýn aneb Dvakrát měř a jednou řež

Bazilika

Bazilika

V současné době (začátek roku 2015) bylo dokončeno majetkové vyrovnání s olomouckým arcibiskupstvím v oblasti Sv. Hostýna. Vzápětí se objevilo několik článků v tisku, internetových médiích a na sociálních sítích, které se snaží seznámit veřejnost se záměrem vybudovat lanovku z chvalčovského údolí Říky na Sv. Hostýn. Tato snaha by byla jistě chvályhodná nebýt jejího jednostranného zaměření na podporu zjevně komerční aktivity. K záměru většinou nekritické články se prakticky vůbec nezabývají přírodními
a téměř pomíjejí duchovní hodnoty území, které by mohly být výstavbou lanovky přímo dotčeny.

Mediálnímu tlaku začíná být vystavována i samotná církev, která je v těchto článcích prezentována jako ?brzdící? subjekt (např. článek ?Lanovkou na Svatý Hostýn? Chvalčov je pro, nápad ale zatím brzdí církev?, zlin.idnes.cz, 7. 2. 2015). O tom, že veřejné mínění je snadno ovlivnitelné, svědčí již nyní několik reakcí veřejnosti na sociálních sítích, kde je na církev poukazováno jako na ?brzdu pokroku?.

Pro bližší seznámení se záměrem může čtenář využít přehledu literatury uvedeného v závěru tohoto článku. Má se jednat o lanovku, která by spojila horní část obce Chvalčov se Sv. Hostýnem. Záměr, jehož součástí měla být i sjezdovka, inicioval v prvním desetiletí nového tisíciletí komerční subjekt provozující blízké lyžařské středisko. Nápad se i přes malou informovanost občanů o jeho kladech a záporech střetl spíše s negativními ohlasy, většina občanů Chvalčova s ním tehdy v anketě pořádané obcí (časopis Obec Chvalčov oznamuje) nesouhlasila, proti byl i tehdejší vlastník dotčených pozemků ? Lesy ČR, s. p., a Matice svatohostýnská. Snad vzhledem k přirozenému východisku na Hostýn z města Bystřice pod Hostýnem byla stejná anketa s podobným výsledkem uskutečněna i tam.

Pro rozporuplnost projektu a malou naději na schválení nebyla lanovka ani ve verzi bez sjezdovky zařazena do tehdy zpracovávaného územního plánu obce Chvalčov. Tato etapa byla uzavřena s tím, že se bude pokračovat v jednání po vyřízení církevních restitucí.
V jednom z uvedených článků je ovšem také uvedeno, že zástupce iniciátora nabídl kompromis: ?V první fázi postavme lanovku. Názorně se tak ukáže, že obavy z davů lidí, kteří by narušili podstatu klidového místa, byly liché. V druhé fázi pak postavme
i sjezdovku.? Tento ?kompromis? je názorným příkladem uvedení tzv. ?salámové? metody do praxe. V článku (zlin.idnes.cz, 8. 2. 2015) však pisatel mění svůj názor: ?V té době se však jednalo i o tom, že součástí bude sjezdovka. To dnes neplatí. Chceme jen ekologickou, tichou a alternativní cestu na Hostýn.?

Navrácením pozemků původnímu vlastníkovi vstupují snahy o výstavbu lanovky (zatím bez sjezdovky) do další etapy. Podle zatím posledního článku (zlin.idnes.cz, 8. 2. 2015) by měla být délka lanovky 1,1 km, nástupním místem by se měla stát lokalita Na Říce
ve Chvalčově, výstupní místo by mělo vzniknout pod rozhlednou Hostýn, typ lanovky sedačková, cena 20?35 milionů korun).

Kdo zejména usiluje o výstavbu lanovky, již bylo uvedeno, nyní bych se pokusil shrnout možné ekonomické a ekologické důvody pro její výstavbu a důvody proti ní, resp. pro odložení její stavby a velmi pečlivé posouzení. Vzhledem k oboru mého vzdělání a profesi se možným ekonomickým důvodům budu věnovat úhlem pohledu občana Chvalčova, kterému jsou poměry na Sv. Hostýně osobně známy.

Rozšíření turistického ruchu, zvýšení počtu pracovních míst, ekonomická prosperita obcí, nabídka atraktivit a zkvalitnění služeb patří k častým zaklínadlům pro prosazení různých komerčních aktivit. Svatý Hostýn patří již nyní k nejnavštěvovanějším poutním místům. Dle údajů na http://www.hostyn.cz/ se návštěvnost na Sv. Hostýně pohybuje okolo 300 000, dle údajů na http://www.ceskatelevize.cz/ dokonce 500 000 lidí za rok. Naivní je představa, že by lanovka mohla přispět ke zvýšení návštěvnosti místa s tak obrovskými duchovními, architektonickými i přírodními hodnotami. Obsluha jednoduché sedačkové lanovky, dle mého názoru jen se sezónním provozem, by zřejmě sestávala z několika málo pracovníků, takže zvýšení zaměstnanosti bude také spíše symbolické. Ekonomická prospěšnost pro obec Chvalčov by mohla plynout především z vlastnictví lanovky. Vzhledem k tomu, že iniciátorem výstavby lanovky je s. r. o., která bude proto nejspíš jejím vlastníkem nebo provozovatelem, je těžké odhadnout, zda část případného zisku bude jiný provozovatel ochoten věnovat obci. Pokud není příliš zřejmá ekonomická výhodnost pro obec Chvalčov, lze bez důkladné ekonomické rozvahy stěží hovořit o výhodnosti pro Bystřici pod Hostýnem. V konečném důsledku by případný uživatel lanovky Bystřici pod Hostýnem, která by pro něj přestala být východiskem pro cestu na Sv. Hostýn, spíše minul. Současný pohodlný a motorizovaný návštěvník lanovky by jistě nenechal svůj vůz na stávajícím velkém autoparkovišti u hřbitova, ale přímo u dolní stanice lanovky v obci Chvalčov. Minimálně by se proto snížil příjem města z parkovného. Jako jediný subjekt, který by mimo provozovatele mohl na lanovce profitovat, se jeví autobusový nebo jiný dopravce, který by převážel zájemce o výlet lanovkou z bystřických nádraží na dolní stanici ve Chvalčově vzdálenou přes 5 km. Z nutnosti přejíždění na dolní stanici lanovky plyne nová ekologická zátěž pro obec Chvalčov i část Bystřice pod Hostýnem.

Výše uvedené teoreticky možné ekonomické přínosy budou záviset na skutečném využívání lanovky. Při jejich odhadu je nutné uvážit mnoho okolností. Z letmého pohledu na turistickou mapu je zřejmé, že přirozeným východiskem pro návštěvu Sv. Hostýna byla vždy Bystřice pod Hostýnem. Jsou známy četné obrazy a fotografie s poutníky směřujícími na Sv. Hostýn z širšího okolí Moravy vždy přes Bystřici pod Hostýnem. Snad pouze pro několik málo turistů nebo poutníků ze Vsetínska by se díky lanovce zkrátila cesta na Sv. Hostýn. Všem ostatním by se prodloužila a prodražila. Je nutné zpracovat nezávislou podrobnou a dlouhodobou ekonomicko-sociální studii, která by co nejpřesněji odhadla potenciální využití lanovky. Měla by minimálně zjistit a zohlednit současnou věkovou strukturu, zdravotní stav, cíle a délku pobytu všech dnešních návštěvníků Sv. Hostýna, včetně míst, ze kterých přijíždějí, a dopravních prostředků, které používají. Těžko si lze představit, že např. babička z Vlčnova, která se bude chtít účastnit mariánské pouti, zvolí místo jednoduché přímé dopravy autobusem z bystřického vlakového nebo autobusového nádraží v současné ceně 17 Kč (bez slevy) časově, finančně a fyzicky náročnější přestup
na autobus směr Chvalčov a zde další přestup na lanovku spojený opět s platbou jízdného.

Pokud jde o ekologické přínosy či negativa lanovky, je v první řadě nutné rozporovat častá tvrzení, která ji popisují jako ideální ekologický způsob dopravy. Jak je uvedeno výše, většina návštěvníků putuje na Sv. Hostýn přes Bystřici pod Hostýnem. Všichni, kteří by chtěli z nějakého důvodu použít lanovku, se budou muset především dostat na dolní stanici lanovky do vzdáleného Chvalčova. Pěšky se tam v dnešní době vypraví určitě jen minimum z nich. Většina použije buď osobní auta, nebo prostředky hromadné dopravy, jejichž zplodiny zatíží životní prostředí části Bystřice pod Hostýnem a většiny obce Chvalčov, kterou bude nutné ke stanici celou projet. U dolní stanice lanovky, která se nachází v dosud relativně zachovalém přírodním prostředí, bude nutné vybudovat parkoviště, jehož existence bude spojená s vyšší koncentrací výfukových plynů
(v poměrně úzkém, málo provětrávaném údolí Říky).

Rovněž úvahy spekulující o tom, že lanovka může nahradit současnou autobusovou
a individuální dopravu na Sv. Hostýn, jsou v současné době nereálné. Spíš lze předpokládat, že lanovku nahodile využije pouze ze zvědavosti malá část návštěvníků
Sv. Hostýna. Prakticky nevyužitelná bude rovněž pro starší a zdravotně hendikepované občany. Řada poutníků, zejména ze vzdálenějších krajů, bude pospíchat, aby stihla co největší část poutí, takže asi nepojede na Sv. Hostýn oklikou přes Chvalčov. Domnívám se, že provoz lanovky bude sezónní, nebude tedy moci být zrušena žádná z pravidelných autobusových linek. Mimo spojení Sv. Hostýna a Bystřice pod Hostýnem navíc tyto autobusy zajišťují dopravu občanům místní části Lázně, nacházející se mezi Bystřicí pod Hostýnem a Sv. Hostýnem. Individuální automobilová doprava (soukromé automobily, vozidla taxislužby) je v současnosti regulována vzhledem k dispozičním poměrům. Její případné omezení či zákazy na ?podporu? využití lanovky nepřicházejí v úvahu.
Na  zásobování Sv. Hostýna, dopravu materiálu a zaměstnanců nebude mít lanovka vliv žádný.

IMG_0482

Křížová cesta

O všech dalších ekologických dopadech lanovky na životní prostředí se dle současných poznatků nedá uvažovat jako o přínosných.

Lanovka je plánována na prudkém západním svahu Sv. Hostýna, v dosud poměrně klidném místě, kde se vždy nacházel souvislý lesní porost. Pro výstavbu lanovky nyní uvažovaného typu je nezbytné jeho vykácení v určité ploše (která dosud nebyla zveřejněna). Odlesněno musí být také místo horní stanice lanovky, která má být dle uvedených článků pod vlastním vrcholem s rozhlednou. I minimální šířka (plocha) trvale odlesněného porostu ovlivní lesní ekosystém spolu s přítomnými organismy.

Dotčený lesní porost je tvořen převážně bukem lesním a dalšími původními druhy dřevin. Ne náhodou byla část tohoto porostu zařazena do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 jako součást Ptačí oblasti Hostýnské vrchy. Vyskytuje se zde biotop několika ohrožených druhů ptáků, jehož plocha bude vykácením zmenšena. Je nutné také zvážit, nakolik bude provoz lanovky rušit ptáky a další živočichy (nejen v hnízdním období). V trase lanovky se nacházejí lokality několika chráněných druhů rostlin
a živočichů, jejichž biotop by byl výstavbou buď zcela likvidován, nebo různou měrou ovlivněn. Jako zajímavost lze uvést, že v bezprostřední blízkosti horní stanice byl zjištěn jeden endemický druh měkkýše. Zásah do biotopu zvláště chráněných druhů je možný pouze v zákonem stanovených případech a na základě výjimky.

Trasa lanovky je dále vedena v lokálním biocentru, které bylo stanoveno v územním plánu jako jedno z území, jež je nutné zachovat pro funkčnost tzv. územního systému ekologické stability.

Území, kde má dojít k výstavbě, se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy. Jeho posláním je zejména ochrana krajinného rázu, což je hlavně přírodní, kulturní a historická charakteristika území. Z přírodních charakteristik je možné jmenovat i geologické podloží, v místě uvažované lanovky tvořené nepříliš stabilním magurským flyšem. Zvážit je proto nutné i nebezpečí svahových sesuvů a eroze v důsledku odlesnění. Odlesnění ovlivní
i porostní klima a vítr by pak mohl zapříčinit vznik škod na lesních porostech.

Hřeben Sv. Hostýna, včetně místa s lanovkou, byl zařazen mezi nadregionálně významné pohledové horizonty v rámci Zlínského kraje, s mimořádnou citlivostí na větší zásahy.

Z kulturně-historických charakteristik je nutné zmínit jedinečný význam Sv. Hostýna jako poutního místa nejen v rámci ČR, ale i celé křesťanské Evropy. Podrobně je tento význam vysvětlen v řadě knih i vědeckých prací, proto se jím nebudu déle zabývat. Je snad možné připomenout ideu schváleného územního plánu obce Chvalčov a územní studie ?Řešení problematiky poutního místa Sv. Hostýn? v rozsahu regulačního plánu z října 2008, kde bylo stanoveno, že v části Sv. Hostýna od hlavního schodiště k bazilice vpravo má být soustředěno technické zázemí, včetně obchodů a obslužných komunikací. Část od schodiště směrem k rozhledně s křížovými cestami a hřbitovem má být klidovou zónou bez technických zařízení (mimo větrnou elektrárnu, která bude na místě ponechána
do ukončení funkčnosti).

Závěrem bych chtěl připomenout, že cílem tohoto článku není stanovit, zda je výstavba lanovky pro kraj pod Hostýnem a jeho občany přínosem nebo spíše škodlivým zásahem. Měl pouze upozornit na některé aspekty, které nejsou z různých důvodů v médiích uváděny, případně jsou podávány neúplně nebo zkresleně.

Je nutné důkladně zvážit všechny klady a zápory, provést průzkumy, zpracovat potřebné studie, a především najít odpovědi na mnoho otázek.

Včetně té provokativní, jestli dotčené osoby po výstavbě lanovky odolají v území, které již bude takto narušeno, možnému tlaku na uskutečnění původně plánované sjezdovky nebo zda nebudou chtít i odlesněním získané plochy pod lanovkou využít např. jako dráhy pro horská kola v rámci tzv. ?tvrdé turistiky?.

Hostýnské vrchy, často nazývané ?Hostýnky?, nemají velký turistický potenciál Alp, ani Krkonoš nebo blízkých Beskyd. Měly by zůstat komorním územím otevřeným zejména pro klidnou rodinnou turistiku, místem odpočinku pro načerpání duševních sil nebo rozjímání. Nestálo by za úvahu opravit a doplnit stávající turistické trasy, naučné a poutní stezky? Mohli bychom např. začít  vyznačením a doplněním naučné stezky k budoucí nové rozhledněna Kelčském Javorníku, nebo výstavbou návštěvnického střediska přímo v obci Chvalčov či Rajnochovice. Jednoduše vyzvednout to, co již máme vybudované a pokračovat v prohloubení koncepce formou důrazu na ekologii, výchovy mládeže k uchování genia loci, vybudování ?vstupní brány“ či ekologického centra v úzké souvislosti s Naturou 2000, Ptačí oblastí, přírodním parkem Hostýnské vrchy, chráněnými územími a dalšími hodnotami území. Zdrojem těchto aktivit jsou bezpochyby dotační tituly, bez kterých jen stěží může dojít ke zvelebení tohoto bohatství. V rámci skutečné ekologizace dopravy na Sv. Hostýn bychom pak v budoucnu mohli třeba nahradit konvenční pohon vozidel elektrickým nebo hybridním.

Použitá literatura:

Diskuze kolem lanovky a sjezdovky na Hostýn. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.hostyn.cz/lanovka.htm.

  1. Hostýn během oslav výročí korunovace obsadily tisíce poutníků. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/192410-hostyn-behem-oslav-vyroci-korunovace-obsadily-tisice-poutniku/?mobileRedirect=off
  2. Je lanovka na Hostýn dobrý nápad? [vid. 2015-02-23]Dostupné z: http://www.katyd.cz./zpravodajstvi/je-lanovka-na-hostyn-dobry-napad.html
  3. Lanovka je nejekologičtější způsob dopravy. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/obecne/64005/lanovka-je-nejekologictejsi-zpusob-dopravy
  4. Lanovka na Hostýn nepovede. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/lannovka-hostyn-chvalcov200712.html
  5. Lanovka na Svatý Hostýn? Bez sjezdovky. [vid. 2015-02-23] Dostupné z: http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/hostyn-bez-sjezdovky-20070515.html
  6. Lanovkou na Svatý Hostýn? Chvalčov je pro, nápad ale zatím brzdí církev. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://zlin.idnes.cz/chvalcov-chce-vybudovat-lanovou-drahu-na-svaty-hostyn-p1p-/zlin-zpravy.aspx?c=A150128_2134810_zlin-zpravy_ras.
  7. MF Dnes: Na Hostýn zřejmě lanovka nepovede. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-hostyn-zrejme-lanovka-nepovede?sel_ids=1
  8. Na Svatý Hostýn možná bude vozit lanovka. [vid. 2015-02-14] Dostupné z: http://www.lanove-drahy.cz/clanky/clanky_hostyn.htm.

Odstranění ohrožujícího stromu

Bystřice pod Hostýnem – 12.1. 2015 musel být z bezpečnostních důvodů odstraněn jasan ztepilý rostoucí před bystřickým zámkem. Strom nebyl odstraněn kvůli silnému naklonění nad křižovatku, ale pro silné napadení báze šupinovkou kostrbatou. Šupinovka je parazitickou dřevokaznou houbou, která způsobuje snížení pevnosti dřeva a kořenů. Místo stromu již byl vysazen nový, stejného druhu.

Průmyslová zóna Holešov – hazard se zásobami podzemní vody ?

Celý region - Průmyslová zóna Holešov o rozloze 360 ha byla schválena nad obrovským rezervoárem pitné vody v 2. ochranném hygienickém pásmu.  Zóna se nachází v místě které je jímacím pásmem velkého podzemního zdroje pitné vody pro 28 tisíc lidí (Holešovsko, Bystřicko, Kroměřížsko), její celková kapacita by však vystačila pro  zásobování až 100 tisíc lidí. Opravdu  podstoupíme vysoké riziko spojené s umístěním určitých druhů výrob v tomto území ?

Podrobnosti na stránkách občanského sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko- http://zaholesovsko.wordpress.com/. Zde naleznete i petici, která by mohla ovlivnit politická rozhodnutí holešovské radnice. Další informace jsou také na stránkách občanského sdružení Ohnica – http://www.ohnica-os.wz.cz/celek.htm

Konečně zveřejněný hydrogeologický posudek, nedoporučujícíhttp://dokumenty.holesov.cz/sk/hydrogeologicky_posudek_bez_priloh.pdf
výstavbu výrobního závodu MITAS v ochranném pásmu jímacího území Holešov.

Konec velkých stromů ve městech ?

Místo lip sakury

Místo lip sakury

Celý region – V posledních letech můžeme pozorovat průkazný úbytek velkých stromů ve městech. Tento úbytek je způsoben ubývajícími vhodnými plochami pro nové výsadby (zvyšuje se zastavěnost území, skoro všechny ulice jsou protkány různými sítěmi a jejich ochrannými pásmy s vyloučením výsadeb), dále postupným zhoršením zdravotního stavu stromů i jejich přirozeným stárnutím. Řada stromů musela a bude muset ustoupit i různým stavebním akcím-např. rekonstrukcím a rozšířením silnic.  Zároveň se  zvyšuje i obava z „nebezpečnosti“ stromů a v mnoha případech jde i o ekonomické vlivy (časté jsou názory typu „v budoucnu bude jistě výhodnější údržba malých stromků, které do větších velikostí ani nedorostou  a taky se levněji skácí“). Příliš se pak nelze divit tomu, že se i na těch málo místech, která by se pro výsadbu velkých stromů hodila vysadí např. místo topolů  sakury, tak jak můžeme vidět na snímku z lokality před vlakovým nádražím ve Valašském Meziříčí.
Škoda,  že stát, který byl tak štědrý vůči zelenoelektrárníkům nepodpoří výsadbu a ošetření stromů ve městech a obcích jednoduchými národními dotačními programy (ne každý subjekt, zvlášť v obcích a malých městech má možnosti žádat dotace prostřednictvím složitých operačních programů).

Nový lesní hospodářský plán pro Hostýnské vrchy

Celý region – V současné době probíhá zpracování nového lesního plánu pro Lesní hospodářský celek Bystřice pod Hostýnem. Tento plán určí způsob hospodaření ve státních lesích i v oblasti Hostýnských vrchů. Velká část lesů Hostýnských vrchů má dosud vysokou biodiverzitu. Doufejme, že nový plán a zejména praktické provádění hospodaření přispěje k zachování či zlepšení současného příznivého stavu. Dovoluji si zde citovat Prof. Dr. Aug. Bayera (1882-1942), věhlasného lesníka, zakladatele Dendrologického ústavu (dnešního Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie) Mendelovy univerzity v Brně: „Bezohledná exploitace a vášnivé a nezodpovědné holopasečení i zbytečně rozšiřované pastevnictví je však decimuje rok od roku tak nebezpečně, že podivuhodný a botanicky i lesnicky nejvýš cenný ráz těchto karpatských lesních společenstev sotva dovede uchovati několik reservací. V celém státě převládají lesy smrkové, namnoze ovšem vlivem kultury…“

Ochrana cenných luk proti poškození přemnoženým prasetem divokým

Pachové odpuzovačeRusava - Dnes byla provedena poslední výměna pachových odpuzovačů na 2 loučkách s výskytem silně ohrožených druhů rostlin. Tyto loučky jsou v lesních komplexech dnes již výjimečné. Jsou proto vystaveny velkému tlaku přemnožené zvěře. Daněk skvrnitý spásá generativní orgány vzácných rostlin, prase divoké zase při hledání potravy pod povrchem terénu dokáže zničit i podzemní části rostlin včetně jejich stanoviště.

Pozdní nález zbytku letní kolonie netopýrů

Netopýr velký

Netopýr velký

Rajnochovsko - 12. listopadu byli při kontrole půdní prostory nalezeni ještě 4 exempláře netopýra velkého.  Byl to zbytek letní kolonie (s největší pravděpodobností nezkušená letošní mláďata). Letní kolonie netopýrů se obvykle rozpadají koncem srpna – září.  Září – říjen je v životě netopýrů obdobím tzv. podzimních přeletů. Netopýři se setkávají v přechodných úkrytech, dochází k páření, mláďata doprovázejí dospělce a seznamují se s úkryty. V táto době se také netopýři intenzivně krmí a v závěru období přelétávají k zimovištím popřípadě hledají nové úkryty. Tento nález souvisí s nadprůměrnými teplotami v měsících říjen-listopad.

Výjimečná jedle v Hostýnských vrších

Jedle bělokorá

Jedle bělokorá

Rajnochovsko - V Hostýnských lesích můžeme potkat několik posledních mohutných jedlí, které byly svědky původních lesních porostů. Jedle byla v 19. století před nástupem „smrkové mánie“  v lesích hojně zastoupena (po buku lesním byla na větších plochách druhou nejrozšířenější dřevinou).  Vlivem nevhodného lesnického hospodaření ve spojení s vysokým stavem zvěře (zejména daňků) je již velmi vzácná.  Jedle na fotografii je vysoká 42,5 m a byla vyhlášená jako památný strom. Z vyhlášených památných jedlí v ČR je 3. největší.

Zahájena letošní péče o cenné lokality

Rajnochovice  - Na katastru obce se nachází několik lokalit chráněného druhu rostliny vstavače mužského. Je to krásná rostlina, která patří mezi orchideje (vstavačovité rostliny). V současné době bylo Českomoravským sdružením pro ochranu přírody provedeno asanační sečení (intenzivní sečení 3 x za rok) části jedné lokality s jeho výskytem. Sečena byla samozřejmě plocha, kde se zatím zájmový druh nevyskytuje, jeho cílem je potlačení kopřivy dvoudomé, kapradiny hasivky orličí a bršlice. Po odkvětu a uzrání semen bude posečen i zbytek lokality tak, aby byla udržena ve stavu příznivém pro další existenci tohoto druhu.

Povodně 2010

Zvýšená hladina Bystřičky v Bystřici pod Hostýnem

Zvýšená hladina Bystřičky v Bystřici pod Hostýnem

Celé území - Souvislé dešťové srážky zvedly v polovině května hladiny potoků a řek tak, že se vylily z břehů. V některých oblastech za jeden den napršelo 90 mm srážek, v části Beskyd to bylo i 150 mm. Zaplaveny byly desítky obcí, včetně Troubek, kde bylo dle televizních zpráv zaplaveno 80 domů a evekuováno 500 obyvatel. Náš region byl větších škod ušetřen, došlo však k zaplavení několika sklepů, lokálním sesuvům a především ke škodám na zemědělských pozemcích.