Podrobnosti na stránkách občanského sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko- http://zaholesovsko.wordpress.com/. Zde naleznete i petici, která by mohla ovlivnit politická rozhodnutí holešovské radnice. Další informace jsou také na stránkách občanského sdružení Ohnica – http://www.ohnica-os.wz.cz/celek.htm

Konečně zveřejněný hydrogeologický posudek, nedoporučujícíhttp://dokumenty.holesov.cz/sk/hydrogeologicky_posudek_bez_priloh.pdf
výstavbu výrobního závodu MITAS v ochranném pásmu jímacího území Holešov.

Místo lip sakury

Celý region – V posledních letech můžeme pozorovat průkazný úbytek velkých stromů ve městech. Tento úbytek je způsoben ubývajícími vhodnými plochami pro nové výsadby (zvyšuje se zastavěnost území, skoro všechny ulice jsou protkány různými sítěmi a jejich ochrannými pásmy s vyloučením výsadeb), dále postupným zhoršením zdravotního stavu stromů i jejich přirozeným stárnutím. Řada stromů musela a bude muset ustoupit i různým stavebním akcím-např. rekonstrukcím a rozšířením silnic.  Zároveň se  zvyšuje i obava z „nebezpečnosti“ stromů a v mnoha případech jde i o ekonomické vlivy (časté jsou názory typu „v budoucnu bude jistě výhodnější údržba malých stromků, které do větších velikostí ani nedorostou  a taky se levněji skácí“). Příliš se pak nelze divit tomu, že se i na těch málo místech, která by se pro výsadbu velkých stromů hodila vysadí např. místo topolů  sakury, tak jak můžeme vidět na snímku z lokality před vlakovým nádražím ve Valašském Meziříčí.
Škoda,  že stát, který byl tak štědrý vůči zelenoelektrárníkům nepodpoří výsadbu a ošetření stromů ve městech a obcích jednoduchými národními dotačními programy (ne každý subjekt, zvlášť v obcích a malých městech má možnosti žádat dotace prostřednictvím složitých operačních programů).

Celý region – V současné době probíhá zpracování nového lesního plánu pro Lesní hospodářský celek Bystřice pod Hostýnem. Tento plán určí způsob hospodaření ve státních lesích i v oblasti Hostýnských vrchů. Velká část lesů Hostýnských vrchů má dosud vysokou biodiverzitu. Doufejme, že nový plán a zejména praktické provádění hospodaření přispěje k zachování či zlepšení současného příznivého stavu. Dovoluji si zde citovat Prof. Dr. Aug. Bayera (1882-1942), věhlasného lesníka, zakladatele Dendrologického ústavu (dnešního Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie) Mendelovy univerzity v Brně: „Bezohledná exploitace a vášnivé a nezodpovědné holopasečení i zbytečně rozšiřované pastevnictví je však decimuje rok od roku tak nebezpečně, že podivuhodný a botanicky i lesnicky nejvýš cenný ráz těchto karpatských lesních společenstev sotva dovede uchovati několik reservací. V celém státě převládají lesy smrkové, namnoze ovšem vlivem kultury…“

Netopýr velký

Rajnochovsko - 12. listopadu byli při kontrole půdní prostory nalezeni ještě 4 exempláře netopýra velkého.  Byl to zbytek letní kolonie (s největší pravděpodobností nezkušená letošní mláďata). Letní kolonie netopýrů se obvykle rozpadají koncem srpna – září.  Září – říjen je v životě netopýrů obdobím tzv. podzimních přeletů. Netopýři se setkávají v přechodných úkrytech, dochází k páření, mláďata doprovázejí dospělce a seznamují se s úkryty. V táto době se také netopýři intenzivně krmí a v závěru období přelétávají k zimovištím popřípadě hledají nové úkryty. Tento nález souvisí s nadprůměrnými teplotami v měsících říjen-listopad.

Jedle bělokorá

Rajnochovsko - V Hostýnských lesích můžeme potkat několik posledních mohutných jedlí, které byly svědky původních lesních porostů. Jedle byla v 19. století před nástupem „smrkové mánie“  v lesích hojně zastoupena (po buku lesním byla na větších plochách druhou nejrozšířenější dřevinou).  Vlivem nevhodného lesnického hospodaření ve spojení s vysokým stavem zvěře (zejména daňků) je již velmi vzácná.  Jedle na fotografii je vysoká 42,5 m a byla vyhlášená jako památný strom. Z vyhlášených památných jedlí v ČR je 3. největší.

Zvýšená hladina Bystřičky v Bystřici pod Hostýnem

Celé území - Souvislé dešťové srážky zvedly v polovině května hladiny potoků a řek tak, že se vylily z břehů. V některých oblastech za jeden den napršelo 90 mm srážek, v části Beskyd to bylo i 150 mm. Zaplaveny byly desítky obcí, včetně Troubek, kde bylo dle televizních zpráv zaplaveno 80 domů a evekuováno 500 obyvatel. Náš region byl větších škod ušetřen, došlo však k zaplavení několika sklepů, lokálním sesuvům a především ke škodám na zemědělských pozemcích.