Zprávy z Hostýnských vrchů a okolí

Celé území - Letos začalo jaro v sobotu 20. března v 18:32. Jaro začíná jarní rovnodenností, kdy je délka dne stejná jako délka noci. Rovnodennost nastává když je střed Slunce přímo nad rovníkem. Vlivem přestupných roků začíná jaro v různé dny. Na začátku minulého století začínalo jaro výhradně 21. března, v roce 1920 začalo poprvé 20. března. V této době tento začátek převažuje. V březnu roku 2048 máme čekat první jarní den dokonce už 19. března. Na snímku: okolí Pardusu na Rusavě.

Bystřice pod Hostýnem - Ruměnice pospolná patří mezi první posly jara. V letošním roce jsem ji zjistil už 18. března (přímo v Bystřici pod Hostýnem). Často se vyhřívá na bází kmenů stromů nebo na zdech. Žije ve velkých koloniích, většinou nedaleko lip. Přezimuje ve stádiu dospělce. Nová generace se objevuje až od srpna. Ruměnice řadíme mezi různokřídlý hmyz. Živí se vysáváním rostlinných pletiv (semeny lip, slézu a akátu) i mrtvého hmyzu. Lze ji zaměnit s vroubenkou červenou. Pro člověka je naprosto neškodná.

Celé území -V roce 2006 byl na severovýchodě USA poprvé zjištěn u netopýrů tzv. syndrom bílého nosu (SBN nebo také WNS). Syndrom byl pojmenovaný podle bílých houbových povlaků nosu i dalších částí těla zimujících netopýrů. Pravděpodobně vlivem tohoto syndromu došlo v USA k úhynu asi milionu netopýrů. Netopýři s houbovými povlaky byli od té doby zjištěni v Maďarsku, Německu, Švýcarsku a Holandsku, v roce 2010 byla už tato houba potvrzená u netopýra velkého ve Francii. SBN u netopýrů je spojen s těmito projevy: houbové povlaky na zimujících netopýrech, neobvyklé chování (seskupování netopýrů při vchodech do zimovišť nebo na místech kde normálně nezimují, netopýři vyletují při nízkých teplotách), mrví netopýři na zimovištích a v jejich okolí.
Netopýr s houbovými povlaky byl nalezen už i u nás (začátek února 2010) a na Slovensku (11.2.2010-Slovenský kras, později Malé Karpaty). Jejich výskyt je žádoucí ohlásit České společnosti pro ochranu netopýrů (www.ceson.org) včetně poskytnutí případné fotodokumentace. Důležité je nedotýkat se těchto netopýrů. Přímý kontakt se nedoporučuje pro zabránění přenosu plísně na jiné netopýry, případně přímo na člověka. Vzhledem k tomu, že všechny naše druhy netopýrů i jejich zimoviště jsou chráněny, platí tato doporučení spíš pro pracovníky ochrany přírody, neboť se běžní občané se zimujícími netopýry prakticky nesetkávají (s výjimkou návštěvy zpřístupněných jeskyní). V období mimo zimování se syndrom zřejmě neprojevuje.
Prozatím není znám způsob šíření houby, její přenos, zda netopýry usmrcuje přímo houba nebo je jen sekundárním příznakem jiného onemocnění, zda jsou naši netopýři proti ní odolní (v případě, že se vyskytuje v Evropě již dlouhou dobu a netopýři již mají protilátky), zda je možný přenos na člověka. Těmto otázkám se nyní věnují specialisté. Zatím bylo (v roce 2009) zjištěno, že se jedná o nový druh houby (Geomyces destructans), který byl nově popsán. Pro velmi mírný optimismus svědčí poznatky, že jedinec z Francie byl i přes napadení houbou v  dobré kondici a že už v 80. letech minulého století byli v Německu pozorováni netopýři s příznaky SBN, ale mrtví zjištěni nebyli.
Zdroje: www.miniopterus.sk, www.netopiere.sk, www.ceson.org, www.nature.com.

Holešov - Koncem ledna byla v rámci sčítání zimujících netopýrů kontrolována i lokalita u Holešovského zámku. Bylo zjištěno celkem 23 exemplářů vrápence malého, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. V minulosti hrozilo vlivem rekonstrukce zámku zničení lokality, bylo však nalezeno řešení – vybudování náhradního vletového otvoru. Poněkud méně příznivé je zjištění, že teplota v prostoru zimování byla 2,5-3,5 st. C, přičemž ideální pro tento druh je kolem 6 st. C. Počet netopýrů oproti minulým rokům je mírně vyšší.  Zajímavostí je, že stejnou lokalitu používají vrápenci i jako zimoviště. Z důvodu ochrany přírody neudáváme přesnou polohu a popis lokality.

Celé území - Podle tiskových zpráv si správy silnic stěžují, že jim dochází zásoby posypové soli. Jen v rozmezí mezi 8.1.2010 a 8.2.2010 jí bylo spotřebováno na 73 000 tun. Málokdo se ale zamýšlí nad tím co se děje s tímto množstvím soli po splnění jejího účelu tj. tomu, kterému jsme ji předurčili – pomoci při fungování civilizované společnosti. Takže: tato sůl zasákne do půdy a dále se dostane do spodních vod a toků nebo odteče s tajícím sněhem rovnou do kanalizace.

Sůl, která se v půdě rozloží na chlór a sodík se dostává kořenovým systémem do stromů a dalších rostlin. Poškozovány jsou stromy ve městech a obcích, ale i silniční aleje a lesní porosty v okolí komunikací. Příznaky jsou podobné poškození suchem, svinování listů od okrajů, nekrózy na okrajích listů, zbarvování listů do červena, v případě jehličí nejprve do žluta a dále do rezava,  a jejich předčasný opad. Dále dochází i k uschnutí částí korun. U jehličnanů k poškození přispívá i ulpění soli na jejich listech (jehlicích).
Sůl leptá rovněž živočišné tkáně. Pro čtyřnohé mazlíčky máme prostředky na ošetření tlapek, nikdo se ale nepostará o volně žijící živočichy (např. ptáky). Sůl, která se dostane do kanalizace a dále čističek způsobuje snížení účinnosti čistícího procesu.
Co s tím ? Jako alternativa solení se dá ve větším množství použít chlorid vápenatý, který je méně škodlivý vůči organismům, ale dražší. Kromě klasického štěrku a drti, které se používají v místech, kde se solit vůbec nesmí, lze také použít materiál Ekogrid, což je speciálně upravený jíl (drcené keramické kamenivo). Důležité je dodržet známé technologie např. solit až po odhrnutí sněhu, při náledí nebo hrozící námraze a v účinném teplotním rozmezí a více používat sněhové zábrany (zásněžky), které je nyní vidět už jen velmi vzácně.

Bystřice pod Hostýnem – Málokdy se stane že zcela zamrzne splav mezi chráněnou platanovou alejí naproti zámku a finančním úřadem. Důsledkem nízké teploty můžeme tento jev právě nyní pozorovat.

Bystřice pod Hostýnem – V noci na středu 27.1.2010 padlo několik teplotních rekordů v ČR. Největší mráz byl zjištěn v obci Šindelová na Sokolovsku. Teploměr tam ukázal minus 30,9 stupňů Celsia. V našem regionu se nejnižší teploty pohybovaly kolem – 18 stupňů Celsia. Následkem silného mrazu došlo ke zvětšení trhliny na nakloněné lípě u starého hřbitova. Protože hrozilo rozlomení kmene byla stromu během středy ořezem odlehčena koruna. Díky tomuto zásahu nedošlo k pádu stromu vlivem silnějšího větru během následující noci. V nejbližším možném termínu bude z bezpečnostních důvodů odstraněna i zbývající část stromu.
Mrazová trhlina vzniká důsledkem zvýšeného napětí v obvodových částech kmene (kmen je smršťován). V místě poškození se do kmene dostávají výtrusy hub, které mohou způsobit hnilobu kmene a narušit stabilitu kmene.

Podhostýnsko – Nejenom lidé mají problémy s pohybem ve sněhem zapadlé krajině. Povrchová zledovatělá vrstva (ledový škraloup) často poraní končetiny zvěře. V případě přiložených fotografií pořízených 15.1. v okolí Pardusu vidíme rozsáhlé krvavé stopy  zajíce polního.

Hostýn – Námraza, která je postrachem nejen řidičů společně se stromy vytváří nádherný rámec zimní krajiny. V případě větší vrstvy, nebo za spolupůsobení větru a sněhu však dochází k poškození stromů.

Rusava - Jedním z prvních úkolů portášů, kteří byli zřízení jako policejní sbor roku 1638 bylo zakročit proti valašskému povstání. Valašské povstání bylo hojně podporováno většinovým evangelickým obyvatelstvem, Valaši rovněž pomáhali švédskému vojsku. Úkol portášům uložila císařem Ferdinandem III. jmenovaná komise ve složení Jan Rottal na Napajedlích, Václav Hájek z Hrádku a František Magnis ze Strážnice. Někteří ze vzbouřených poddaných byli uvězněni v Olomouci. Pokračovat →